23. 11. 2022
Projev guvernéra: Politika silné koruny
Na začátku roku 2000 jsme platili 36 korun za euro. Probíhal velký příliv zahraničních investic. Zlepšovala se obchodní bilance. Koruna postupně trendově posilovala. Měna od roku 2000 za osm let posílila až na 23 korun za euro v červenci 2008. To bylo její poslední maximum. Jinými slovy, nejsilnější úroveň vůči euru v historii padla před 14 lety, a od té doby nic. Od roku 2008 se zastavil trend posilování koruny. Mezi roky 2013 a 2017 jsme dokonce prošli devalvací, násilným oslabením koruny. Kurz byl v té době i slabší než 28 korun k euru.
Problém je, že jsme přepnuli z exportu, z přílivu přímých zahraničních investic, z píle a produktivity, na spotřebu, dluhy a jakousi nárokovou ekonomiku, ve které žádáme po státu vše vyřešit a zaplatit.
To je potřeba změnit. Prioritou by se měla stát silná koruna. A to prioritou dlouhodobou. Pro vládu i Českou národní banku.
Jak docílit silné koruny, aby zase začala posilovat?
Představte si to jako matematickou rovnici o třech neznámých.
x + y + z = silná koruna
Ty tři proměnné definuji jako měnovou politiku, fiskální politiku a politiku dlouhodobého růstu. Aby se dostavil výsledek, všechny tři proměnné, ty tři politiky, x + y + z, musí působit dohromady, společně, naráz. Nestačí jedna sama o sobě.
Měnová politika
To je první politika k silné koruně.
Tvrdím tedy, že úrokové sazby České národní banky jsou již na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. V současnosti je v Česku krátkodobá úroková sazba na nejvyšší úrovni od roku 1999. Máme nejpřísnější měnovou politiku za posledních více než dvacet let.
Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se již zmírňují, spotřeba domácností v reálném vyjádření dokonce klesá. Politika stability úrokových sazeb je tedy nyní správná.
Kredibilita je ale o dlouhodobosti, konzistenci a činech místo slov. V Evropě máme po Švýcarsku nejvyšší devizové rezervy. Silná centrální banka je nyní pevná kotva v ekonomice. Měnová politika by v příštích šesti letech měla být relativně přísnější, respektive úroky relativně vyšší, než tomu bylo šest, deset let před covidem. Potřebujeme motivovat lidi, firmy, ale i vládu ke spoření. Jedině tak bude méně dluhů.
Fiskální politika
Inflace byla na cíli ČNB naposledy v roce 2018. To bylo období, kdy veřejné finance byly v přebytku. V roce 2017 byl přebytek veřejných financí v Česku 1,5 % HDP. V roce 2018 byl pak 0,9 % HDP. V roce 2019 pak 0,3 % HDP. To není náhoda.
Poražení inflace je podmíněno koordinací měnové a fiskální politiky.
Politika dlouhodobého růstu
Měnová a fiskální politika se snaží tlumit výkyvy v hospodářském cyklu. V posledních třech letech se soustředily zejména na krátkodobé řešení covidové a energetické krize. Nesmíme ale zapomínat na třetí proměnnou v rovnici, kterou bych nazval politikou dlouhodobého růstu.
Dlouhodobý růst ekonomiky závisí na produkční kapacitě ekonomiky, respektive na nabídce – tedy na lidech a jejich píli, kapitálu a technologiích v ekonomice.
Celý článek naleznete zde
See more news
